Jeskyně se nachází nedaleko města Bánská Bystrica na pomezí pohoří Kremnické vrchy a Veľká Fatra. Díky přítomnosti bílé horniny sintr patří mezi nejvýznamnější jeskyně na Slovensku. Dosud známý jeskynní komplex má přes 3 kilometry a jeho část je zpřístupněna veřejnosti.

---

Jeskyně vznikla ve vápencových horninách z období druhohor. V nich působením podzemní vody, která se sem dostávala z nedalekých Kremnických vrchů, mohly vzniknout podzemní prostory. Dílem přírody tu vznikly nejrůznější chodby, síně, dómy i komíny. Někde prostory dostaly současnou podobu i vlivem sesuvů a propadů hornin. Tyto prostory jsou zdobeny nejrůznějšími krápníky.

Největší zajímavostí jeskyně jsou útvary z bílého sintru. Návštěvníka zaujmou nástěnné vodopády a narůžovělé záclony v Gotickém sále. Kamenná váza, která se nachází ve Velkém dómu, se dostala do loga jeskyně. V Dómu pagod jsou k vidění krasové „pagody“. Mimo toho zde jsou k vidění četná jezírka, a to sintrová, krasová i se vzácnými jeskynními perlami.

Vstupní část do jeskyně, která je zvaná Izbica, byla dlouho známá a lesním dělníkům sloužila jako úkryt za nepříznivého počasí. Dříve však nikdo nevěděl, že se za jeskyní schovávají rozsáhle podzemní prostory. Vnitřní prostory byly objeveny roku 1932, a to ne náhodou, ale po náročném vykopání otvoru.  Za tím stál tehdy ještě 18-ti letý mladík M. Bacúrik a pracoval na něm 14 dní. Místo vděku ale dostal pokutu, protože vnikl bez povolení na pozemek městských lesů.

Speleologové poté v následujících desetiletích objevovali nové a nové prostory. Roku 1950 byla Harmanecká jeskyně otevřena veřejnosti a návštěvníky láká dodnes. Prohlídkový okruh je dlouhý něco přes kilometr a prohlídka trvá něco přes hodinu. Není překvapením, že jeskyně má své klima, a tak během prohlídky počítejte s teplotou okolo 6 °C.