Zamýšleli jste se někdy nad tím, čeho všeho museli dosáhnout Holanďané, aby pomocí větrných mlýnů vybudovali vlastní zemi? Právě v Kinderdijku si můžete prohlédnout celkem 19 větrných mlýnů, které ukazují, jak to vlastně probíhalo. Skanzen Kinderdijk jakoby zamrznul v 18. století a vypadá jak na obrazech holandských mistrů.

---

V muzeu pod otevřenou střechou Kinderdijk si můžete prohlédnou staré větrné mlýny postavené v řadách podél několika rovnoběžných vodních kanálů. Celkem 19 větrných mlýnů jinde na světě jen tak nenajdete. Tyto mlýny sloužily k odčerpávání vody z polderu Alblasserwaard u soutoku řek Noord a Lek. Větrné mlýny vznikly kolem roku 1740 a svůj svěží půvab si drží dosud.

V dnešní době už mlýny svůj původní účel plnit nemusí, a tak pracují jen určité dny v létě a samozřejmě jak to povětrnostní podmínky dovolí. Skanzen je však možné navštívit denně a do některých mlýnů je možné i nahlédnout. U skanzenu se nachází i muzeum polderů a procesu vysušování půdy.

Po kanále plují četné lodě, na kterých je možné plout. Ale pro vychutnání atmosféry místa si stačí projít kouskem zdejší rovinaté krajiny. Můžete si zde tak vychutnat krajinu s mlýny, kterou znáte z děl holandských malířů. Přes samotné kanály vedou místy holandské zvedací lávky.

Skanzen se nachází asi 15 kilometrů jihovýchodně od centra Rotterdamu. Význam místa potvrzuje to, že mlýny v Kinderdijku byly roku 1997 zapsány na seznam Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Větrné mlýny už jsou nerozdělitelně spojeny s holandskou krajinou a kulturou země. Můžeme je považovat za jeden ze symbolů země. První větrné mlýny začaly vznikat ve 13. století a za jejich zlaté období se považuje období 17. století. V polovině 19. století bylo možné v Nizozemsku napočítat 9 000 větrných mlýnů, ale od tohoto období z důvodu využívání parních strojů jich začalo ubývat. Dnes by mělo být na území Holandska přes 900 větrných mlýnů. Ty jsou už památkově chráněné. Dříve byly vynalezeny mlýny na vodní pohon, ale v Holandsku díky její rovinaté a větrné krajině se začalo využívat mlýnů větrných. Mimo odčerpávání vody sloužily mlýny také k mletí obilí, odlupování slupek z ječmene, lisování oleje, zpracování konopí, řezaní dřeva, výrobě hrnčířské hlíny a k množství dalších úkonů.