Pevnost Visegrád: sídlo maďarských králů už staletí přitahuje evropské vládce
Město a hrad Visegrád leží na severu Maďarska na řece Dunaj. Jedná se o jedno z nejvýznamnějších míst historie Maďarska i celé střední Evropy. Už za Římanů to byl významný bod a stal se rezidencí uherských králů. Město se stalo místem legendárního setkání králů roku 1335, na které bylo navázáno při zakládání skupiny Visegradské čtyřky.
Hrad Visegrád – Maďarsko
Nad maďarským městečkem Visegrád se tyčí stejnojmenný hrad, který za své největší slávy během vlády krále Matyáše Korvína měl na 350 místností. Tehdy byl Visegrád hlavním městem a centrem Maďarska, tehdy ještě přesněji Uher. Dnes zaujme vaši pozornost Hradní vrch s pevností a palácem, ze kterého jsou výhledy na údolí řeky Dunaj i protější město Nagymaros. Hrad byl však rozbořen a vyletěl do povětří, dnes už zase žije a odehrávají se zde kulturní akce připomínající zlatý věk hradu.
Za doby římské říše byl Visegrád severní hranicí impéria a byla zde postavena první pevnost. Ta se stávala terčem četných útoků germánských a dalších kmenů. Po příchodu Maďarů zde vzniklo župní sídlo. Horní hrad byl vybudován v 13. století jako reakce na mongolské nájezdy. Nechal ho postavit tehdejší uherský král Béla IV. Roku 1323 se na hrad přestěhoval král Karel Robert z Anjou, díky kterému se hrad stal sídlem uherských králů. Výjimkou byl Zikmund Lucemburský, který dočasně svůj dvůr přestěhoval do Budína.
Hrad Visegrád – výhled na Dunaj
Časem k Hornímu hradu přibyl i Dolní hrad. Ten vznikl výstavbou hradeb propojujících Horní hrad se starší obytnou budovou v podobě donjonu. Je to šestihranná budova, která dnes nese označení Šalamounova věž. Kdysi kontrolovala dopravu po řece a v současnosti je v ní muzeum.
Dalším rozšířením hrad prošel, když zde Karel Robert nechal postavit královský palác. Ten prošel poté opakovaným rozšiřováním a za krále Matyáše Korvína byl upraven do pozdně-gotického stylu s renesančními detaily od italských umělců. Tento palác dnes nese jméno Královský či Matyášův. Po tomto paláci zbyly už jen zbytky, neboť byl v polovině 16. století rozbořen Turky a v roce 1702 ho ještě vyhodili do povětří Habsburkové. Až ve 20. století byl zase „znovuobjeven“.
Hrad Visegrád v Maďarsku
V dolní částí se nachází i citadela, kde byly do roku 1440 uchovávány korunovační klenoty. Ty byly odtud odvezeny, když měl být korunován nezletilý syn Zikmunda Lucemburského, Ladislav Pohrobek. V budově se dnes nachází muzeum s mučícími nástroji.
V roce 1335 se zde událo slavné setkání králů, které proběhlo v obavách z rozpínavosti Habsburků. Na setkání se dostavil český král Jan Lucemburský, uherský král Karel I. Robert a polský král Kazimír III. Veliký. Po dvouměsíčním jednání zde byla uzavřena protihabsburské koalice. Jan Lucemburský se zde zřekl polské koruny, ale byla mu přiznána svrchovanost nad Slezskem. Celkem se toho zde za tu dobu však moc neprojednalo, ale údajně zvládli vypít 10 000 litrů vína. Jednalo se totiž ve vinném sklepě. Na toto setkání bylo navázáno v únoru roku 1991, kdy premiéři Československa, Maďarska a Polska jednali o společném postupu při vstupu do Evropské unie. Výsledkem jednání byl vznik skupiny Visegrádská čtyřka (V4).
Hrad Visegrád – výhled do údolí Dunaje
