Na přelomu roku 2021 a 2022 oslavujeme kulaté výročí 30 let od oficiálního založení. Ikdyž se první akce pod taktovkou pana Hošky a budoucí klienti potkávali již od roku 1985, k oficiálnímu založení nemohlo dojít dříve než v roce 1991. Pro tento článek jsme oslovili průvodce CK HOŠKA TOUR, aby zavzpomínali na svůj první zájezd.

---

Jako první nám přišla odpověď od paní Soukupové.

Engadin

Psal se rok 2015 a já jsem vyjela do Taurských Alp v rámci podnikového zájezdu, který pro kutnohorské zájemce pořádala „na klíč“ cestovní společnost Hoška Tour. Vyšlo snad všechno – cesta, vysokohorské výhledy, ubytování, počasí. Nejvíce mě ale nadchlo, jak prostě a jednoduše se dá skloubit poznávací zájezd s lehkou, ale přitom horskou turistikou. Na zpáteční cestě jsem při listování katalogem cestovky objevila další z alpských zájezdů – Krásy Švýcarska – Engadin. No uznejte, nemohla jsem nejet!

V dalším týdnu jsem do cestovky zavolala a na zájezd se přihlásila. A zeptala se také na průvodce, se kterým do švýcarských Alp vyrazíme. „Jede s vámi zkušená a fundovaná průvodkyně a s ní ještě někdo, koho teď sháníme.“ – Má reakce byla rychlá: „Pokud byste nenašli, můžu pomoci.“ Nabídnout jsem tehdy mohla průvodcovské zkušenosti z jiných cestovek, ale hlavně jazykové znalosti a chuť pracovat s lidmi, kteří si to chtějí užít v opravdu velkých horách. „Vydržte prosím, předám pana majitele cestovky, on už se s vámi domluví.“ Tak rychlé to tehdy bylo.

A tak jsem na vytoužený Engadin v roce 2015 jela rovnou jako průvodkyně. A proto když se mě někdo po těch šesti letech, co pro Hoška Tour jezdím, zeptá, jaký je rozdíl mezi účastníkem zájezdu a průvodkyní této cestovky, odpovídám po pravdě: „Pro mě pět minut.“

 

 

Takto vzpomíná Jirka Tichý.

Poprvé sám. Rok 2019?

Do opravdového průvodcování s Hoška tour jsem skočil rovnýma nohama. Telefon: „Potřebuji někoho do Slovenského Krasu“. Hledám v paměti, kdy jsem tam byl, něco se mi vybavuje, to mi bylo 17. Pak ještě několikrát jen na skok. Dobrodružství mě láká, tak jedu. Všechno je nové, práce s klienty, noční přejezd, práce s řidičem, povinné pauzy, … Snažím se, aby byli účastníci spokojeni. Hned první den ráno posílám autobus na ubytování a stoupáme na Plešiveckou planinu. Značení dobré jen to vyžaduje pozornost a nepřehlédnout odbočku. Všem říkám: „nahoře počkejte“. Jdu poslední, klient mi líčí, kde všude byl, jenže to bylo dávno. Hypoglykemie přišla. Náhodou měl s sebou pytlík cukru tak jsme to zažehnali. Nahoře jsme zjistili, že nám další klient chybí. Byl sebevědomý, šel sám. Hledám ho – marně. Nakonec „112“ mluvím se Slovenskou záchrankou. Posílám SMS se souřadnicemi, kde jsem. Čekám hodinu, … pak telefon: „už ho máme“, byl několik km od správné cesty. Rožňavští hasiči mají terénní 4kolky, našli ho. Zbytek zájezdu byl už perfektní, ještě jsme zařadili doplňující program a průvodcovanou prohlídku krasového jeskyňáře. Skoro všichni spokojeni.

Náhody přejí: Folklorní slavnosti v Heľpe.

Na poslední chvíli se dozvídám, že avizované folklorní slavnosti v Heľpě nejsou v termínu zájezdu. Co s tím? Jedeme do sousední vesnice do muzea zvonců pana Gigaše. Perfektní zážitek. Na konci nám jen tak mimochodem sděluje, že za chvíli bude svatba. Tak počkáme. Nádherně vyzdobený kostel až člověka mrazí. A už jde průvod vesnicí, cikánská muzika vepředu, za ní krojovaný průvod. Každý náš účastník dostal panáka, jen řidič autobusu odmítl ☹. Někteří ještě podiskutovali s místním farářem. Nebylo to hrané, určitě lepší než slavnosti v Heľpe.

 

 

a dále Standa Haman

 

Můj první zájezd s CK Hoška-tour

Na zkoušku mě vzal pan Hoška v roce 2009 na zájezd Cyklostezka Nisa – Odra. Vedoucím zájezdu byl Ríša Švanda a zájezdu se zúčastnil i pan Hoška. Byl to pohodový zájezd po rovině podél řeky se spoustou zastávek v příjemných hospůdkách. Tam jsem také poznal partu cyklistů z Vysokého, kteří právě tyto hospůdky rádi navštěvovali a posilovali se pěnivým mokem. Přesto však denní trasy v pohodě stíhali. Pro sebe jsem jim začal říkat “Rychlé Pípy”. Od té doby už uplynulo hodně let a já se vždy těším na zájezdy, na jejichž seznamu si přečtu jejich jména. A absolvovali jsme toho spolu už hodně.

Standa Haman

 

 

A na konec Petr Gruss

 

Dolomity z kopce

Píše se rok 2015 …

Jako každoročně jsem plánoval se svými kamarády putování na kole „Kolem ČR“, kdy jsme během
5-ti denních výšlapů objížděli naši zemi co možná nejblíže hranic sousedních zemí. Tento rok se to kamarádům moc nehodilo, tak jsme si řekli, že vyrazíme aspoň na víkend. Nabízelo se dolní Poohří,
kde vyznačili cyklostezku „Chmelo-velo“. Když jsem na internetu sháněl bližší informace, objevila se
na něm reklama CK Hoška Tour. Rozkliknul jsem ji a objevil se zájezd „Cyklostezka Ohře“. Také inzerovali, že shání průvodce s jazykovými znalostmi. Tak jsem jim poslal můj cestovatelský životopis.

Po výměně několika e-mailů se mi v telefonu ozval majitel cestovky Luboš Hoška, jestli bych jel na zájezd do Vysokých Tater na pěší turistiku. I když Tatry dobře znám a byly mojí srdeční záležitostí, musel jsem to odmítnout, protože jsem měl potíže s kolenem. Na to následovala nabídka na cyklo zájezd „Dolomity z kopce“ jako 2. průvodce a to už jsem odmítnout nemohl ani nechtěl. Cyklo zájezdy jsem sice do té doby neprůvodcoval a tak jsem to považoval za zácvik a novou zkušenost. Dolomity jsem v minulosti často jen projížděl se zastávkou v Cortině a už tehdy po sametové revoluci jsem si říkal, že se tam určitě někdy vrátím.

Pojedeš jako 1.průvodce …

To jsem nejdříve musel odmítnout pro nezkušenost s cyklo zájezdy, i když se tím uvolnilo místo na zcela obsazeném zájezdě pro parťáka Petra Bajdáka jako 2.průvodce. Když mi majitel cestovky sdělil, že pojede s námi, tak jsem to přijal i s tím, že je to ideální příležitost se lépe poznat. Měli jsme zkušeného řidiče
a pod vedením šéfa cestovky jsme přes Rakousko vyrazili do Itálie. Dolomity nás přivítaly zalité sluncem
a místy postupně zvedající se mlhou nad jezerem Misurina. Užili jsme si nádherné panorama jezera Pragser Wildsee a mnoho krásných zážitků kolem Sella Rondy, včetně přiléhajících údolí. I do Cortiny d´Ampezzo jsem se po letech vrátil, jak jsem si kdysi předsevzal. Tentokrát ale na kole … 😊

Nakonec jsem projel i tu cyklostezku Ohře na kterou jsem pomýšlel, když jsem odpovídal na inzerát.
A to od pramene ve Fichtelgebirge (Německo) až k ústí do Labe a mohl Standovi Hamanovi ukázat,
kde jsou moje kořeny.