Bohužel už nepatřím k nejmladší generaci. Ani zdraví mně už neslouží tak, abych mohl absolvovat náročné výstupy na velehory.  Ale vysoké hory, to byla vždycky moje velká láska. V mládí, kdy se ještě nemohlo cestovat do zahraničí, jsem miloval Vysoké Tatry. Od Západních Tater až po Belánky jsem vylezl několikrát snad na každý kopec.  Bystrá, Baranec, Kriváň, Rysy, Gerlachovský, Lomnický i Slavkovský štít, Zverovka, Térryho , Zpojnická a řada dalších chat, to byly moje každoroční prázdniny. Později jsem v i zaměstnání organizoval zájezdy a seznamoval spoluzaměstnance s krásou Tater.

Můj cestopis už je téměř z cestovatelského pravěku. Při první cestě do Rakouska po otevření státních hranic v roce 1989 jsem byl uchvácen pohledem na krásnou, v dáli se tyčící zasněženou horu, Dachstein. Hned se stala mým snem, mojí touhou bylo dostat se na její vrchol. Tehdy ale výstupy na vrcholky hor cestovní kanceláře moc neorganizovaly. A tak jsem byl mile překvapen, když jsem v katalogu jedné cestovní kanceláře zaměřené na vysokohorskou turistiku objevil zájezd, který možnost výstupu na tento vrchol umožňoval.  Přihlásil jsem se a spolu se mnou i velká skupina kamarádů a známých.

Zájezd se opravdu stal nezapomenutelným zážitkem, na který často vzpomínám. Noční přesun autobusem, ubytování v krásné typické alpské chatě, překrásná okolní příroda i kouzelné horské městečko Ramsau. Druhý den ráno jsme vyrazili na vrchol. Počasí bylo nádherné po celý den.  Cestu k vrcholu jsme si zkrátili lanovkou.  A samotný přechod přes ledovec byl pro nás zážitkem.  Měli jsme štěstí, ledovec byl přehledný, bez trhlin.  A potom lezení po zajištěné cestě na vrchol, to nemělo chybu.  Cestou jsme se pobavili i nesoudností některých turistů. Starší paní, veliká přibližně 165 cm a vážící asi 90 kg se nechtěla vzdát výstupu na vrchol, když si ho zaplatila. Těžko se sama vyškrábala na první skálu. Nejvíce to odnesli naši průvodci Honza a Pavel, kteří paní vystrkovali za její rozměrné pozadí z balvanu na balvan. Nakonec se ale dílo podařilo a paní spolu s námi zažila nejkrásnější výhled ve svém životě z hory Hoher Dachstein, vysoké 2995m. Následovalo povinné vrcholové fotografování u velikého železného vrcholového kříže a krátký odpočinek.  A průvodci?  Ti značně vyčerpaní zabezpečili a zaplatili pro paní na cestu dolů jízdenku na lanovku.

Ostatní se pokochali krásnými výhledy z Dachsteinwarte. Zašli jsme ještě do ledové jeskyně se sochami vytesanými z ledu. K nejhezčím patřila část paláce v Akropoli, ledové křeslo se stolkem a vázou a krásná nahá dívka – ovšem ledově chladná. Sochy nasvícené jemným modrým světlem byly nádherné.  Potom jsme šli už pěšky dolů, po zajištěné cestě, do místa ubytování. Cesta docela náročná, vápencová skála je poměrně kluzká.  Byli jsme unavení, ale šťastní z krásné túry a zážitků.

Celý zájezd byl pětidenní, viděli jsme další překrásné přírodní scenérie. Ale výstup na Dachstein, ten byl pro mě i většinu účastníků památný tím, že se jednalo o náš první výstup na horu vysokou téměř 3000m.

S touto cestovkou jsem v následujících letech vyjel na hory ještě šestnáctkrát. Vylezl jsem na Marmoládu, Tofanu,  Zugspitzi, Triglav a řadu dalších krásných vrcholů vyšších než 3000m, viděl krásná údolí a malebná jezera v Rakousku, Itálii, Švýcarsku, Slovinsku, Polsku, ale poznal i řadu dobrých kamarádů, milovníků hor a přírody.

Všechny cesty jsme absolvovali bez jakéhokoli horolezeckého jištění. Dnes by to už asi nebylo možné, podmínky pro výstupy v Alpách se podstatně zpřísnily. Ale v těch letech to ještě šlo. A pak – byli jsme mladí, nebojácní a nadšení z možnosti cestovat. Měli jsme štěstí, nikdy se nikomu nic nestalo. Někteří příslušníci z naší bývalé party jezdí s touto cestovkou dodnes.

A s jakou cestovkou jsem to cestoval? Byla to CK Hoška tour z Lázní Bělohrad. S panem Hoškou, jejím majitelem a také turistou a cestovatelem, jsme  vždy upravili program zájezdu tak, aby vyhovoval našim požadavkům na vrcholové výstupy a byl i realizovatelný pro CK. Vzpomínám na výborné průvodce pana Pateru, Janáka, Pavla Bičiště a řadu dalších, kteří se vždy snažili učinit zájezd pro nás co nejzajímavější.

A já jsem se po delší době zase vrátil na nižší hory, i když se jmenují Vysoké Tatry a také do našich krásných Krkonoš a Orlických hor. A k lásce k horám vychovávám  i svoje vnuky a vnučky. Vždyť hory, to je a byla má láska na celý život,  která mně přinesla řad krásných zážitků a výborných kamarádů.

 

Autor: Václav M.

 

Zájezd pod Dachstein se všemi lanovkami v ceně a ubytováním v hotelu: 

https://hoska-tour.cz/zajezdy/se-slevovou-kartou-pod-dachstein