Belgická kuchyně je taková, která bude opravdu chutnat a porce vás zasytí. Belgičané moc neznají bezmasých jídel a pokud nějaké jídlo mají bez masa, dají do něj mořské plody. Těch totiž na pobřeží Severního moře mají dost. Nezapomíná se ale ani na zeleninu, především tu kořenovou.

---

Belgická kuchyně, jak to tak bývá, prolíná v sobě kuchyně svých sousedů. Je tak trochu podobná holandské, německé i francouzské. Nejvíc společných receptů mají Belgičané právě s Francouzi a také Holanďany. Říká se, že Belgičané jí kvalitní jídla jako Francouzi a množství jídla jako Němci. To zní jako pěkné peklo pro peněženku, ale nebe pro žaludek.

Určitě ale při návštěvě Belgie se nemusíte vázat jen na restaurace, ale i na stánky s rychlým občerstvením. Belgičané jsou totiž zvyklí rychle něco sníst během nadupaného dne doslova během chůze. Ale i restaurace v Belgii jsou na dobré úrovni. V této zemi je totiž snad jedna z nejhustších sítí restaurací s michelinskou hvězdou na jednoho obyvatele.

Hranolky kam se podíváš! Zrod hranolek je vázán právě k Belgii a Belgičané je berou za své. Na každém rohu si je můžete koupit a jako přílohu se používají snad jako nikde jinde ve světě. Skoro jako kdyby aplikovali pravidlo, že když nevím co si dát, dám si hranolky. Najdete je u omáček, uzenin, mořských plodů i tam, kde byste to nečekali.

Dalším pokladem belgické kuchyně je čekanka. Nejprve se s ní pracovalo jako s náhražkou kávy. Dnes se však listová čekanka začala používat jako základ jídla i příloha. Obdobnou úlohu nese chřest, který má v Beneluxu velkou oblibu. V Belgii můžete najít chřest v koláči, paštice, dokonce i zmrzlině.

Belgické polévky

Waterzooi je hustá polévka z Belgie, jejímž základem je rybí nebo kuřecí maso. Pokud se vaří z kuřecího masa, někdy se použije rovnou celá část masa  i s kostí. Například kuřecí palička. Ta se nechá vařit ve vlastní šťávě a přidá se k ní smetana a bílé víno. Polévku tvoří i povařená zelenina, jako třeba mrkev, pórek, celer, cibule a brambory. Navrchu by nemělo chybět trochu čerstvých bylinek.

Rybí polévku v Belgii můžete objevit především u rybářských přístavů (nejznámější je Ostende) a na celém mořském pobřeží. Obvykle ji tvoří rybí vývar, bílé víno, šafrán, rajčata, cibule, pórek a také čerstvé dary Severního moře.

Hlavní jídla

Stoemp je specialita typická především pro Brusel. Jídlo tvoří především šťouchané brambory se zeleninou. Druhou polovinou jídla je zpravidla nějaká uzenina či jiný masný výrobek, nejtypičtěji opečená klobása. Někdy se ale podává smažené vajíčko či mleté maso.

Carbonade flamande je celkem lákavý belgický recept z Vlámska. Holandsky bývá označované jako Stoofvlees. Toto jídlo tvoří kousky z hovězího masa dušené v belgickém pivě s trochou cukru, aby získalo zajímavou sladko-kyselou chuť. Jídlo si utvoří tmavě-hnědou omáčku, ve které najdete dostatek bylinek doplňujících chuť. Někteří kuchaři do omáčky schovají i mrkev, cibuli nebo další podobnou zeleninu. Jako příloha se hodí vařené brambory i samotné hranolky.

Moules Frites jsou další typickou specialitou. Jedná se o především o slávky tradičně podávané rovnou v hrnci, ve kterém by se měly povařit ve vývaru, aby jídlo dobře vonělo. A jak název napovídá, zde se jako s přílohou setkáme s belgickými hranolkami. Chicons au gratin je jedno z mála jídel, kterému dominuje zelenina. Základem je čekanka, která je zabalena do plátku šunky. Tento páreček je poté zapečen spolu s bešamelem a také sýrem. Jídlo se takto podává samotné, nebo někdy s vařenými bramborami.

Steak américaine je tatarský biftek, ale Belgičané si pro tuto pochoutku museli přijít s vlastním názvem. Syrové hovězí maso se ale nemaže jen na chleba jako u nás, ale někdy se konzumuje s jejich milovanými hranolkami. Paling in ‘t groen je úhoř na zeleno, což je tradiční vlámská specialita plná bylinek. Kousky z masa úhoře jsou vařené se šalotkou a špenátem. Chuť pokrmu dodá máta, šalvěj, estragon, kerblík, šťovík a také bílé víno. Podává se jen tak, nebo s chlebem či bramborami.

Boudin, neboli bloedworst, je hnědočervená točená klobása. Ta je tvořená z masa, drobků z chleba a krve tvořící barvu speciality. Klobása se podává s jablečným pyré a oblíbenou přílohou jsou brambory či belgické hranolky. Často se můžete setkat i s tím, že jako příloha se podávají upečené plátky jablka.

Belgické dezerty

Vafle, či wafels se dostaly do světové kuchyně. Své kořeny však mají právě v Belgii. Jsou specifické speciální úpravou v pánvi nebo vaflovači s charakteristickým tvarem. A co dát na vafle? Nejlepší odpověď asi zní co máte rádi. Na vafle patří šlehačka, čerstvé ovoce, sirupy ať třeba javorový, zmrzlina a samozřejmě taky čokoláda. Nebo různé kombinace těchto variant.

Nejsou však vafle jako vafle. Bruselské vafle jsou tenké a křupavé, ale nadýchané a velké. Lutyšské vafle jsou hutnější a tužší. Jsou však menší a často mají kulatý tvar.  Stroopwafels jsou opravdu tenoučké vafle. Jí se však jako dva plátky, které jsou za tepla slepené nějakou sladkou náplní uprostřed. Jako náplň slouží sirup, třtinový cukr, skořice i máslo. Tyto tenké vafle se dostaly i jako balené do supermarketů.

Spekulatius jsou sušenky z křehkého máslového těsta. Původně na něm bývaly vyobrazeny výjevy ze života sv. Mikuláše. V jeho těstě můžete cítit skořici, hřebíček či kardamom. Někdy jsou v něm i mandle. Původně se jednalo spíš o vánoční cukroví. Dnes už si ho můžete dát celoročně, a to často u kávy či jako součást smetanových dezertů a zákusků tvořených z mascarpone.

Belgické pralinky už jsou chronicky spojené s touto zemí a patří i mezi nejčastější suvenýry a dárky. K rozmachu pralinek došlo díky kolonizaci Konga v druhé polovině 19. století. Tím totiž Belgie získala plantáže s kakaovými boby. První pralinky ale začaly v Belgii vznikat dříve, už v 17. století. Tradičně se plní oříšky nebo kombinují hořkou a mléčnou či bílou čokoládu.

Nejznámějším cukrářem se stal Jean Neuhaus, který začal používat drcené mandle a jeho jméno nese jedna z nejznámějších značek belgických pralinek. Mimochodem právě on začal používat krabici známou jako ballotin. Doposavadní řešení formou papírových kornoutů se hodilo leda tak na hranolky. Citlivým pralinkám to ale nesvědčí. Celkem v Belgii můžete najít 2000 čokoládoven a mnohé z nich střeží vlastní recepty. Pralinky bývají často doplněny také o lanýže. Ať už si pralinky koupíte na ochutnání či jako dárek, nezapomeňte na to, že je nejvhodnější je uchovávat při teplotě 15 až 18 °C.

Belgické speciality

Hranolky neboli frites jsou snad národní pochoutku a podle všeho vznikly právě v Belgii. V Belgii se připravují už od 18. století a fritovací hrnec je běžnou výbavou kuchyní belgických domácností. Správně by vám je měli dát v typickém stánku do papírového kornoutu sajícího tuk. Poté navrch dostanete dobrou omáčku a majonézu. Nejzajímavější je asi arašídová omáčka, kterou na hranolky můžete dostat. Samotná majonéza se zase může dochutit česnekem a nahradit omáčku kečupem není nic nezvyklého.

Když by náhodou nějakého Belgičana omrzely hranolky, belgická kuchyně si už připravila náhradu. Croquettes jsou bramborové krokety, které však mají v Belgii obvykle tvar válečků. Někdy bývají uvnitř plněné sýrem, houbami a dalšími specialitkami. Tou typickou belgickou specialitkou uvnitř kroket mohou být právě krevety. Mohou být jako příloha, rychlá svačina i středobod hlavního chodu podávaný se salátem.

Tomate-crevette není jen belgickou specialitou, ale také trochu zvláštností. Jedná se o krevety, které jsou uloženy do vydloubaného rajčete s majonézou. Z vršku rajčete se udělá malá poklička. Někdy se k této specialitě přidá i příloha, kterou tvoří salát či hranolky. Alternativně se ale také nechá udělat obdobně chutný salát z krevet a cherry rajčátek.

Vol-au-vent je vysoký koláč z listového těsta, který je naplněný masovým ragů. Má však nezvyklý tvar, protože z listového těsta se vytvoří korpus ve tvaru takového hrnce a nechybí ani těstová poklička. Dalším koláčem je Flamiche aux poireaux. Zde se na nadýchané těsto dá směs z vajec, šlehačky a pórku. Někdy je koláč otevřený, suroviny jsou na něm vidět a ještě jsou doplněné o kousíčky uzeniny či sýru. Někdy je zase náplň schovaná pod vrstvou těsta potřeného žloutky.

Obecně slovem Flamiche se označují slané koláče a způsobů, jak je naplnit je nepřeberně. Dokonce se v Belgii pořádají i závody v jejich pojídání. Do koláče se hodí i dobře vyzrále a chutné sýry.

Croque je grilovaný sendvič. Ten sice pochází z Francie, ale Belgičané si ho dělají po svém. Mezi plátky chleba, který bývá dochucen česnekem, můžete najít krevety, kousky humra či kraba nebo kachní játra v Belgii známá jako Foie gras. Běžně však uvidíte zapečený sendvič v prostším provedení se sýrem a šunkou.

Belgické pivo

Belgie je proslulá svým belgickým pivem a nabídka druhů či příchutí je opravdu široká. Není nic nezvyklého, že v běžné hospodě si můžete vybrat klidně z 20 druhů piv. Celkově v Belgii působí 400 pivovarů a mnoho z nich drží svou tradici dlouho od středověku. Prý už v 11. století v každém městě i vesnici vařili vlastní pivo. Některé pivovary drží svou tradici a stále je provozují kláštery. Těmto mokům vařených v klášterech se říká trapistická piva a zpravidla bývají kvasničné s vysokým objemem alkoholu.

Na Belgii může být šokem příprava piva Lambik, pro kterou dokonce musely být uvolněny hygienické předpisy Evropské unie. Při přípravě se totiž nechá kvasinkám opravdu volný průběh a pivo se tvoří při spontánním kvašení. Nádoby s mladinou se totiž nechávají stát pod polootevřenou střechou a sklepy se záměrně nečistí, aby se tam kvasinkám hezky pracovalo. Po 5 letech zrání v dřevěných sudech vznikne nakyslé, ale dobré pivo.

Witbier je lehké bílé pivo, které se hodí na teplé letní večery a dá se podávat s plátkem citronu. Známou značkou tohoto piva je Hoegaarden, což je i pojem označující oblast, ve které tento mok vznikl. Až uvidíte na lahvi název Gueuze, nenechte se zmást, že to vypadá jako sekt. Jedná se opravdu o kvasničné pivo, které má lehce nakyslou chuť. Oproti pivu Lambik se však nenechává tak dlouho kvasit a má stálejší chuť. Jak lahve, tak i typické sklenice vypadají jako na šampaňské.

Belgii patří také významní giganti průmyslového pivovarnictví. Globálně nejznámější značkou je Stella Artois, kterou vlastní belgická firma Anheuser-Busch InBev. Jedná se o největší pivovarnickou skupinu světa vlastnící pivovary, jako například český Staropramen a Braník či americký Budweisser.