Na Dunaji stojí městečko Melk a nad ním hrdě vyčnívá budova stejnojmenného kláštera. Benediktínský klášter Melk se táhne v délce 362 metrů a je dominantou viditelnou široko daleko. Jeho žlutobílá fasáda patří snad mezi ty nejzobrazovanější stavby Rakouska.

---

Historie benediktinského kláštera Melk je spjatá se vznikem celého Rakouska. Ještě před vznikem kláštera si toto návrší zvolil markrabě Leopold I. z Babenberku pro své rodové sídlo. To zde vzniklo roku 996, a tak se Melk stal hlavním městem Východní marky (Österreich). O necelých 100 let později však jeho následovník přestěhoval sídlo do Vídně a zbylé místo v Melku věnoval řadu benediktinů, kteří zde působí dodnes. Roku 1089 zde vznikl opevněný klášter a mniši dostali na starost i okolní pozemky.

Románské sídlo vzalo za své roku 1267, kdy vyhořelo. Na druhou stranu zde však mohlo vzniknout nové gotické sídlo. V 15. století se Rakouskem hnaly reformační nálady a během Melcké reformy se zde chtěli odklonit od bohatství a vrátit k prostotě a chudobě. Nakonec se ale postavili proti reformám, a to spolu s Habsburky. V té době začal klášter získávat svou barokní podobu.

K rozsáhlým přestavbám však došlo až závěrem 17. století. Tehdy totiž klášter vyplenili Turci, a tak bylo co obnovovat. Během této obnovy již klášter získal takřka současnou podobu. Během této přestavby bylo dosud 5 rozdělených budov spojeno do jednoho celku. Renovaci se neměl vyhnout ani starý kostel. Ten však byl nakonec úplně zbourán a nahrazen současným barokním chrámem Sv. Petra a Pavla. Kostelu dodnes vévodí dvě věže a kopule s výškou 64 metrů. V jeho interiéru se zlatem rozhodně nešetřilo.

I když Melk ztratil pozici hlavního města Rakouska, jedno významné privilegium pro Rakousko drží. Vévoda Leopold II. z Babenberku, který zdejší sídlo přenechal Benediktinům, jim dal i vzácný dar. V Melku jsou tak uloženy ostatky sv. Kolomana, který je patronem Rakouska.

Melk se stal v historii jedním z center psaní knih ve středověku. Vzniklo zde totiž skriptorium, ve kterém vznikaly četné rukopisy. Část tvorby zdejších písařů je uložena ve zdejší knihovně, kterou je možné navštívit. Celkem je v ní uloženo asi 100 000 svazků knih nebo 1 800 ručně psaných rukopisů až z 9. století. Samotná knihovna je poté rozdělená na 12 místností.

Prohlídka

Během prohlídky kláštera Melk, jehož komplex dosahuje délky 362 metrů, projdete mnoho zajímavých místností. Samozřejmě v rámci prohlídkového okruhu je jen menší část kláštera. V Obrazovém sálu je  nejzajímavějším dílem freska se sv. Benediktem od Paula Trogera, jehož děl je v klášteře více. Císařské pokoje sloužily v historii mnohým státníkům. Tím nejslavnějším byl Napoleon. Neméně zajímavé jsou císařské schody a galerie, kde je možné si prohlédnout portréty rakouských vládců. Nejatraktivnějším prostorem je Sál prelátů, který je však určen jen pro vzácné návštěvy a výjimečné události i dnes.

Určitě není radno zapomenout i na prohlídku exteriéru. Už jen kolem klášterního kostela je terasa s výhledy na město i Dunaj. Výhledy jsou i z kostelní kopule. Vně kláštera je nejvýznamnější prelátské nádvoří, které zdobí kašna ze  17. století. Nakonec bych doporučil se jít projít i do klášterních zahrad.