Mezi nejznámější zajímavosti Petrohradu i nejdůležitější ruské vojenské památky patří jistojistě křižník Aurora. Ten už natrvalo kotví na řece Něvě a slouží jako muzeum. Ve svém mládí se však stal účastníkem bitev a taky odstartoval Velkou říjnovou socialistickou revoluci, která proběhla v listopadu 1917.

---

Se stavbou lodi se začalo v roce 1897 a o šest let později byla dokončena. Křižník Aurora má ještě dva sourozence z lodí třídy Pallada. Nejprve byla nasazena do boje v rusko-japonské válce. Zúčastnila se zde bitvy u Cušimy, kde Japonci drtivě vyhráli, a jako zázrakem se z válečné vřavy odplížila spolu s dalšími dvěma ruskými loďmi do Manily. Poté sloužila jako cvičná loď a v roce 1911 přihlížela v Bangkoku oslavám korunovace thajského krále.

Během první světové války operoval a zpátky v Baltském moři. Na svou nejslavnější událost si musela počkat ale až na závěr války. Tehdy se totiž v Rusku začaly šířit revoluční nálady a bolševici získávali na podpoře mezi Rusy. Toto se nevyhnulo ani posádce lodě Aurora. Rozbujení revolucionáři dokonce zabili vlastního kapitána, kterým byl Michail Nikolský. Ten se totiž snažil toto povstání potlačit.

Dne 7. listopadu (podle pravoslavného kalendáře 25. října) přímo na pokyn samotného Lenina křižník Aurora odpálil slepou střelu na Zimní palác. Toto je považováno právě za zahájení komunistické revoluce, která na dlouhá desetiletí změnila Rusko, celou Evropu i historii.

V meziválečném období loď zase fungovala jako cvičná, neboť kde by bojovala, když nebylo kde. Svým způsobem se křižník účastnil i druhé světové války, i když v nejslavnější bitvě části lodě bojovaly z různých míst. Jednotlivá děla totiž byla přemístěna, aby bránila Petrohrad (tehdy Leningrad) při obléhání protivníky. Loď osamocená bez svých děl kotvila v přístavu a schytávala opakovaná odstřelování a bombardování. Nakonec 30. září 1941 se potopila.

Tři roky po potopení byla vytažena zpět na hladinu a prošla opravou. Nejprve ještě nějakou dobu sloužila vojsku, ale poté získala novou misi. Jako muzeum totiž měla připomínat slavné okamžiky ruského námořnictva i jak se slavně bolševici postavili proti nadvládě carů. Jako muzeum slouží i dnes, byť v jiné době. Je to stále jedno z míst, které při návštěvě Petrohradu určitě stojí za prohlídku.

Samotná loď má délku 126,8 metrů a výtlak 6 731 t. Celou loď poháněly tři parní kotle, které měly generovat výkon 3016 kW. Tohoto výkonu však nikdy loď nedosáhla. Místo plánované rychlosti 20 uzlů dosáhla při zkouškách jen 19,2 uzlů. Do lodě bylo možné umístit 964 tun uhlí, aby byla zajištěna pro dlouhou cestu po moři. Celkem tak mohla uplout 7 400 kilometrů. To je jako plavba z Petrohradu do jihoafrického Kapského Města.

Na palubu bylo umístěno 8 kanonů o průměru 152 milimetrů a dalších 32 menších děl. Pod čarou ponoru byla ještě loď osazena třemi torpédomety. Celý trup byl osazen pancířem. Velikost vojenské posádky je 422 členů. Toto číslo zahrnuje i 20 důstojníků. Celá loď je umístěna v centru Petrohradu u vojenského muzea. Na druhém břehu vodního kanálu se zase nachází vojenská akademie.