Jedním z turisticky opomíjených německých měst je Lipsko, které je největším městem Saska. Za doby Východního Německa se mělo Lipsko stát vzorovým městem socialistické země. Po změně režimů se zde ve velkém investovalo a město se přeměnilo v živou metropoli. Nečekejte žádné historické jádro ani křivolaké uličky, ale duch Lipska je o něčem jiném.

---

Lipsko se nalézá na severozápadě Saska na jižním konci Severoněmecké nížiny. I když město stojí na pěkně dlouhatánské placce, její závěr u Lipska se stal poměrně žádaným. U města byla totiž nalezena velká ložiska hnědého uhlí. Mnoho uhelných lomů bylo již vytěženo, to však dává impuls něčemu jinému. Zbylá díra v zemi se jednoduše nechá naplnit vodou a u města nám vznikají umělá jezera, ke kterým můžeme jezdit odpočívat.

I když je Lipsko se svými necelými 600 tisíci obyvateli největším městem Saska, primát hlavního města mají už historicky Drážďany. Lipsko stojí na soutoku tří řek – Pleiße, Parthe a největší Weißer Elster jež pramení na území Česka. Pro město je ale více charakteristický tok řeky Pleiße, která teče skrze centrum města.

Lipsko se stalo centrem knihtisku. A víte, kde se vzalo slovo bedekr? Pod podezřelou otázkou stojí jasná odpověď, v Lipsku. Během 19. století se v tomto městě objevilo na 1500 tiskáren a vydavatelství. Jedním z nich byla i společnost Baedeker, která se zabývala tvorbou turistických průvodců. Právě oni definovali, jak taková kniha má vypadat. Byť postupem času mnoho firem skončilo, knížky jsou s Lipskem stále spjaté a koná se zde významný knižní veletrh.

Dnes má však Lipsko v průmyslu jinou úlohu. Na okrajích města začala výroba prémiových automobilů. V Lipsku se vyrábějí sportovní vozy Porsche a také luxusní auta BMW. Dokonce BMW svěřila závodu v Lipsku výrobu prvních novodobých elektromobilů bavorské značky. Do těchto automobilek je možné vyrazit i na exkurzi. Toto je silným zážitkem pro milovníky aut a techniky i školní zájezdy.

Město není však jen o technice a průmyslu, ale i o kultuře. Nízké nájmy sem totiž nalákali mnoho umělců současnosti. Městem procházeli ale osobnosti už v minulosti. Johann Wolfgang Goethe zde dokonce studoval na univerzitě. Ve městě žil i jeho současník, básník a dramatik Friedrich Schiller. Dále v ulicích města korzovali i hudební skladatelé Johann Sebastian Bach a Richard Wagner. Na univerzitě studovala Angela Merkelová. Přímo v Lipsku se narodil zase zpěvák Till Lindemann, frontman kapely Rammstein.

Historie

Město založili v 10. století slovanští osadníci. Proto má německé slovo Leipzig údajně slovanský původ, město prý založili podle slova lípa. Lipsko ale brzy získalo na věhlasu a zdejší trhy byly známé široko daleko. Významným milníkem byl rok 1409, kdy byla založena Lipská univerzita. Díky ní došlo ve městě k rozvoji řemesel a průmyslu. Mimochodem profesoři, kteří ji založili, před tím pracovali na Karlově univerzitě. Za to ale mohl král Václav IV. a jeho Dekret kutnohorský. Ten totiž změnil rozhodovací pravomoci ve prospěch českých reformistů a zapříčinil úpadek Karlovy univerzity.

Další významná událost města Lipska proběhla léta páně 1813. To se totiž kousek od města odehrála slavná Bitva národů. Tehdy totiž byl definitivně poražen francouzský císař Napoleon Bonaparte. Protinapoleonské koalici se s vojenskou přesilou podařilo vojsko Napoleona obklíčit a „rozprášit“. Vojáci Saska a Württemberska dokonce v půli bitvy přeběhli na stranu Ruska, Rakouska, Pruska a Švédska, jenž vyhrála.

Už v první polovině 20. století žilo v Lipsku přes půl milionu obyvatel. Ty ale čekala těžká zkouška. V letech 1943 až 1945 totiž Lipsko trpělo vojenskými nálety spojenců. Tehdy bylo zničeno 60 % města a pro 6000 lidí byly nálety osudnými. Po válce se stalo Lipsko součástí socialistického bloku a mělo se stát výstavním městem komunistického Německa. Byla zde stavěna ohromná sídliště a neméně skromné průmyslové závody. Po změně režimů a znovusjednocení Německo bylo ve městě proinvestováno ohromné množství peněz a dnes je Lipsko jedním z nejdůležitějších a nejmodernějších center Německa.

Zajímavosti a památky

Snad nejcennější historickou budovou je Stará radnice (Altes Rathaus). Ta patří vůbec mezi nejstarší stavby celého Německa. Radnice je dlouhá 220 metrů. I když je budova takto velká, potřebám přestala stačit. Od roku 1905 vládne starosta Lipska z Nové radnice.

Mnohem dominantnější je budova Bundesverwaltungsgericht. Její krkolomný německý název označuje Nejvyšší správní soud Spolkové republiky Německo. Tato stavba byla postavena ke konci 20. století a je velmi podobná podobně starému Reischstagu v Berlíně.

Jedním ze dvou hlavních svatostánků Lipska je kostel sv. Tomáše (Thomaskirche). Kostel je významný tím, že zde kázal reformátor Martin Luther. Neméně známým je Johann Sebastian Bach, jehož některé skladby měli premiéru právě zde a v kostele se nachází jeho hrobka. V kostele sv. Tomáše dnes sídlí světoznámý chlapecký pěvecký sbor Thomanerchor. Kostel nese novogotickou tvář z 19. století, ale současnou podobu doformulovaly opravy po náletech z druhé světové války.

Druhou nejdůležitější církevní stavbou města je kostel Sv. Mikuláše (Nikolaikirche), který je dokonce vůbec největší ve městě. Byl postaven původně už ve 12. století jako románský a románské kořeny jsou stále zřejmé na západní straně kostela. Později prošel úpravami do pozdně gotického slohu. Kostelu vévodí věž, která je 75 metrů vysoká. I v tomto kostele působil Bach nebo Martin Luther.

Hlavní nádraží v Lipsku, světe div se, je největším „slepým“ nádražím v Evropě. V šesti ocelových halách je 19 nadzemních nástupišť. Průčelí nádraží je široké 298 metrů. Lipsko bylo prvním městem, ze kterého v Německu vedla dálková trať. Tou se stalo v roce 1839 železniční spojení do Drážďan.

City-Hochhaus Leipzig je stavba, která byla postavena jako nejvyšší budova Lipska i celého Saska. Mrakodrap vysoký 142 metrů byl postaven na přelomu 60. a 70. let minulého století jako součást univerzitního kampusu. Po svém dokončení byl nejvyšším mrakodrapem v celém Německu, avšak časem se začal v žebříčku propadat. Ještě v 70. letech ho začaly předskakovat zejména mrakodrapy ve Frankfurtu. Mimo kanceláří v budově dnes můžete najít vyhlídkovou terasu a restauraci.

Zum Arabischen Coffe Baum, neboli K arabskému kávovníku je věhlasná lipská kavárna, ve které si hosté vychutnali první kávu už roku 1711. Jak název říká, sem se chodí za dobrou arabskou kávou. Na ní si zde pochutnal saský kurfiřt August Silný, generál Napoleon Bonaparte, skladatel Gustav Mahler a další. Nachází se zde i muzeum, ve kterém je vystaveno na 500 exponátů.

Památník Bitvy národů (Völkerschlachtdenkmal) připomíná onu legendární Bitvu národů z roku 1813. Jedná se o největší památník svého druhu v Evropě, který tvoří 26 000 kamenných bloků. Se stavbou se začalo roku 1898 a slavnostně byl otevřen roku 1913, na stoleté výročí války.

Zoologická zahrada v Lipsku patří mezi co se týče počtu druhů nejbohatší zoo v Evropě. Filozofie zoologické zahrady se po přelomu tisíciletí zaměřila na snahu maximálního přiblížení životního prostředí živočichů jejich přirozenému prostředí. Populární je i obří skleník s deštným pralesem, ve kterém se můžete svézt na loďce. I když je to velká a bohatá zoologická zahrada, nachází se přímo v centru města.

Mnoho lidí zná Lipsko je díky zábavnímu parku Belantis. Ten je největším ve středním Německu. Zábavní park je rozdělený do 8 tematických světů, ve kterých je přes 60 atrakcí. Samozřejmě nejdominantnější jsou horské dráhy, ale těmi nabídka atrakcí samozřejmě nekončí. Tento zábavní park byl postaven na násypce po bývalém hnědouhelném lomu, a tak zpočátku se tyčil ze zdánlivě nehostinné krajiny. Dnes už ale kolem parku zase roste zeleň, jako kdyby se tudy žádní těžaři nikdy nehnali za uhlím.