Reykjavík je hlavním městem Islandu. I když má jen necelých 130 tisíc obyvatel a s přilehlou aglomerací 200 tisíc, je jediným velkým městem Islandu. Žádnou metropoli plnou velkých věžáků a rušné třídy nečekejte. Reykjavík má stále ráz malého městečka. Co vidět ve městě Reykjavík se dozvíte právě zde.

---

Reykjavík je i rekordmanem na světové úrovni. Jedná se o nejsevernější metropoli světa a nejzápadnější hlavní město Evropy. Město patří i mezi nejbohatší na světě. Většinu zástavby dělají domky se střechou z vlnitého plechu a pestrobarevnými fasádami. Menší stavby jsou často dělávané ze dřeva. Islanďane mají výhodný zdroj energie a tak v Reykjavíku je 90 % domů vytápěných termální energií. Horkou vodu vedou v potrubí těsně pod zemí a tak zde ani nemusí odklízet sníh.

Tato geotermální a vulkanická činnost se v běžném životě Islanďanů projevuje i jinak. Drobné otřesy nejsou ničím nezvyklým. I když je Island celkem na severu, jeho metropole leží v nejteplejší oblasti ostrova. Částečně to je způsobené tím, že kousek od zátoky protéká teplý Golfský proud. Také díky poloze hned u moře jsou zdejší zimní teploty podobné těm českým. V Reykjavíku se nachází Islandská univerzita, která má celých 25 fakult. Součástí univerzitního kampusu je i budova národní knihovny. Velkou část města zabírá i stále rušný přístav a samotné letiště.

Ve městě se nacházejí nejdůležitější islandská muzea, kde je co vidět. V Reykjavíku je Národní galerie (Lístasafn Íslands), která ukazuje výtvarná díla islandských umělců. Častými motivy tak bývá tajemná ponurá krajina, či postavy jako trollové a obři. Další institucí je Národní muzeum. To popisuje vývoj země od raného osídlení až do vzniku republiky roku 1944. Muzeum ság se zaobírá islandskými ságami. Nacházejí se zde voskové figuríny i původní rukopisy. Nejvíc asi zaujme umělý gejzír, který stříká vodu až do úrovně 4. podlaží.

Historie

Osada zde byla založena roku 874 norským vikingem Arnarsonem. Jednalo se pravděpodobně o první trvale osídlené místo Islandu. Arnarson už tehdy dal městu jméno. Ve zdejší zátoce totiž spatřil kouř a tak to zde nazval „Kouřová zátoka“, neboli Reykjavík.

I přes takové stáří byl Reykjavík dlouhou dobu malou osadou. Ještě na konci 18. století měl jen 167 obyvatel. V tomto období však došlo ke zvratu. Roku 1786 získal Reykjavík městská práva a k tomuto roku se řadí i založení města. Tehdy se zde začal rozvíjet i průmysl. Zpracovávala se zde vlna, kůže a vznikaly mlýny. Zdejší přístavy zase zaplnili rybáři vyrážející na vodu za úlovkem a doky na výrobu lodí. Poslední významnou obživou se stala těžba síry.

Zajímavosti a památky

Hallgrímskirkja je nejvýraznější a snad nejčastěji zobrazovanou stavbou města. Tento kostel je postavený z betonu a jeho věž je 75 metrů vysoká. Na věž je možné vyjet výtahem a z vrchu se kochat výhledy po islandské metropoli i jejím okolí. Nic vám ve výhledu překážet nemůže, neboť se jedna o nejvyšší budovu města. Kostel slouží luteránským křesťanům a pořádají se zde důležité státní ceremoniály. Kostel byl otevřen roku 1986 po 38 let dlouhé výstavbě. Má dobrou polohu ve středu města a před kostelem stojí socha Leifa Erikssona, pravého objevitele Ameriky. V budově můžeme vidět prvky novogotiky i expresionismu.

Alþingishúsið je budovou islandského parlamentu. Islandský parlament známý jako Althing (Alþingi) se poprvé sešel již roku 930. Budova parlamentu byla postavena roku 1881 a je celá z čediče.

Höfði je zprvu nenápadná, zato známá a významná vilka. Uvnitř totiž Michail Gorbačov a Ronald Reagan jednali o ukončení studené války. K tomuto významnému setkání došlo v říjnu 1986. Samotná stavba byla postavena už roku 1909. Nejprve v ní sídlil francouzský konzul, poté v ní bydlel místní právník a básník. Po druhé světové válce zde sídlila britská ambasáda a dnes už je jen turistickou atrakcí a památkou.

Harpa je moderní prosklená koncertní hala postavená přímo na břehu moře, která patří mezi největší zajímavosti města Reykjavík. Unikátní stavba byla jeden čas jediným stavebním projektem v zemi financovaným státem. První koncert se zde hrál v roce 2011 a budova vyhrála mnoho architektonických cen. V roce 2013 vyhrála cenu Miese van der Rohe, která hodnotí nejcennější stavby Evropské unie. Původně měla být koncertní hala součástí rozsáhlejší výstavby zahrnující hotel, luxusní byty, obchody i kanceláře. Po ekonomické krizi se však od plánu ustoupilo. Základem je ocelový skelet, který je doplněný o barevné skleněné panely vytvářející moderní a honosný vzhled stavby.

Dómkirkja je starším luteránským kostelem, který také láká mnoho poutníků. Byl postaven roku 1848, a to v neoklasicistním stylu. Kostel má pro Island význam v tom, že je stále hlavním svatostánkem v zemi. A to i přes jeho zprvu nenápadný vzhled.

Tjörnin je jezero přímo uprostřed města mezi zástavbou domů. Je místem odpočinku Islanďanů. V jezeře žije nemálo druhů ptáků. Mezi ty nejzajímavější patří arktičtí rybáci. Na břehu jezera stojí kontroverzní budova radnice – Raðhusið. Modernistická stavba byla otevřena roku 1992 a stojí na pilotech zvedajících se z vodní hladiny. Budova skrývá zajímavý model Islandu.

Ulice Suðurgata je jednou z nejznámějších ve městě. Postupně se svažující rovná ulice je lemována barevnými domky. Ulice Laugavegur je rušnější ulička, kterou pro změnu lemují restaurace, kavárny a obchody.

Perlan je moderní monumentální stavba, které dominuje ohromná prosklená kopule. Mimo kopule tvoří stavbu jeden prostřední a šest okrajových válců. Uvnitř se skrývá kromě futuristické luxusní restaurace, která se otáčí, také interaktivní expozice o Islandu. Součástí stavby je i vyhlídková plošina.