Říšský sněm, neboli Reichstag, patří mezi nejvýznamnější památky Berlína i mezi místa, kde se psala historie Německa. Základní kámen položil roku 1884 sám německý císař Vilém I. Tehdy však asi netušil, co všechno se zde bude dít.

---

Autorem původní novorenesanční stavby, která se stavěla mezi lety 1884 a 1894, byl drážďanský architekt Paul Wallot. Jedním z hlavních pilířů návrhu bylo vystihnou pravou identitu německého národa. Středová kopule měla zase symbolizovat císařskou kopuli. Čtyři věže Reichstagu jsou jak čtyři německá království – Prusko, Sasko, Württembersko a Bavorsko. Jeden symbolismus však musel být z plánů vyškrtnut. Nápis „Dem Deutschen Volke“, což v překladu znamená „německému lidu“ byl nad sloupy umístěn až roku 1916. Tehdejšímu císaři totiž připadal příliš demokratický.

Roku 1918 byla právě v okně Říšského sněmu vyhlášena Výmarská republika, což bylo pro Berlín velmi nejisté období. Nic není věčné a tak se v následujících desetiletích dostávali k moci nacisté. Roku 1933 zasáhl budovu Reichstagu velký požár. Za viníka byli označeni komunisté, ale není žádným tajemstvím, že za spácháním činu stáli sami nacisté prahnoucí po upevnění moci. Poté nastalo pro stavbu jako takovou období úpadku, neboť vyhořelá stavba to schytala ještě během bombardování Berlína.

Na konci 2. světové války obletěla svět fotka, kde sovětští vojáci osazují horní římsu vlajkou SSSR. Moc skutečnosti v ní nehledejte. Původní vlajka byla osazována v noci a pro fotku museli zapózovat znova za světla. Navíc museli vojákovi vyretušovat jedny hodinky, neboť na každé ruce jedny evokovalo krádež. Po následném rozdělení Německa se stalo, že budova Reichstag skončila v Západním Berlíně. Na svou opravu si však musela počkat až do 50. let, kdy se do tvorby plánů pustil architekt Paul Baumgarten. Nejprve budova sloužila jako muzeum a roku 1972 v ní opět mohl začít zasedat Spolkový sněm.

Mnohem zásadnější zásah čekal na stavbu v 90. letech 20. století. Tehdy uspořádali architektonickou soutěž, do které se přihlásili známí architekti z celé Evropy. S vítězným návrhem přišel sám sir Norman Foster. Ten stavbu z 19. století očistil od všeho přidaného a původní kopuli nahradil novou prosklenou. S přestavbou se začalo roku 1995 a hotovo bylo o čtyři roky později. Celou kopuli pokrývá 3 000 m² skla a její průměr je 38 metrů.

Jedním z cílů přestavby bylo vytvořil budovu maximálně ekologickou. Interiér Reichstagu je osvětlován pomocí vertikálních zrcadel umístěných pod vrcholem kopule. Pod zrcadly je umístěn systém, který přirozeně ventiluje starý vzduch. Energie na větrání budovy se bere ze solárních panelů na střeše budovy. Na vytápění se používá rostlinný olej, který spalováním produkuje minimum zplodin. Pod budovu byly umístěny dvě velké nádrže na teplou a studenou vodu, které mají regulovat teplotní rozdíly mezi zimou a létem.

Pokud se vydáte do Berlína, určitě si nenechte návštěvu ujít. Po stranách kopule vede lávka, díky které se budete moci pohodlně projít až na vyhlídkovou terasu ve výšce 40 metrů. Stejně tak se budete moci projít po terasách na střeše budovy. Za prohlídku se vstupné neplatí, jen budete muset projít přes bezpečnostní kontrolu. Přeci jenom jdete na střechu budovy, ve které stále zasedá sněm Německé spolkové republiky. Na zasedací sál se budete moci z kopule sami dívat.