Španělskou gastronomii si především spojujeme s mořskými plody. Avšak španělská kuchyně není jen o tomto. Je o bramborách, dobré šunce a hlavně olivovém oleji. Převzala mnoho jídel od Židů a Arabů a poslala je dál do Latinské Ameriky, se kterou je mnoho španělských pokrmů provázaných. Možná byste byli překvapeni, ale perlou španělské kuchyně je sladké vánoční cukroví.

---

Mnoho jídel spojuje láska Španělů k olivovému oleji. Dokonce je tato země Pyrenejského poloostrova největším producentem této mazlavé suroviny na světě a též ji i nejvíc spotřebují. Španělští kuchaři nabídnou olivový olej dokonce i na zmrzlinu. Nebojí se ale ani česneku či pálivých papriček, ale pikantních je jen opravdu málo jídel z této země.

Návyky Španělů mohou být celkem nezvyklé. Sytý a často několikachodový oběd podávají mezi 13. a 16. hodinou a po něm následuje siesta, čas pro odpočinek. Večeře jsou lehké, ale zase podávané mezi 21. a 23. hodinou. Snídaně moc neřeší, asi spěchají, aby stihli práci před siestou. Místo čaje ale pravděpodobně dají přednost kávě ve větším hrnku s velkou porcí mléka.

Španělsko nabízí nezvyklé množství vánočního cukroví a sladkostí. Když už budeme mluvit o sladkostech a cukrovinkách, tou základní surovinou typickou pro Španělsko jsou mandle. Ty jsou základem četného množství sladkých dezertů. Španělé se v tomto mnohdy nechali ovlivnit právě Araby.

Španělská kuchyně dobyla mnoho vzdálených míst. Díky španělskému mořeplavectví se tak kuchyně Španělska stala bohatým zdrojem receptů na Filipínách, Kubě i dalších koloniálních destinací. Mnoho jídel je úzce provázané s kuchyní Latinské Ameriky. Španělé totiž mnoho receptů dovezli tam, a zase nových surovin přivezli zpět jako třeba brambory či fazole.

Polévky

Gazpacho je krémová polévka, kterou tvoří zejména rozmačkaná povařená rajčata. Mimo rajčat se do polévky namixuje paprika, cibule, česnek, citrón či dokonce strouhanka. Polévka gazpacho se podává studená a na vrchu ji můžou zdobit krutóny či kousky zeleniny a bylinek.

Hlavní jídla

Paella je asi nejznámějším španělským jídlem. Jedná se o pokrm tvořený primárně rýží, ale o italské rizoto rozhodně nejde. Jídlo získalo své jméno podle pánve, ve které se připravuje. Tuto pánev poznáte podle toho, že má dvě madla po obou stranách. Rýže se na ni pomalu připravuje s mořskými plody nebo kuřecím masem. Dále by ve směsi neměla chybět zelenina, jako například česnek, rajčata, paprika či cibule.

Patatas bravas, neboli „divoké brambory“, jsou kostky brambor podávané v červené pikantní omáčce. Brambory se nakrájí na pravidelné kostičky o velikosti 2 centimetrů. Pečou se v troubě nebo smaží na oleji, dokud nejsou na povrchu křupavé. Omáčka se připravuje z kuřecího vývaru, cibule, olivového oleje, papriky a rajčat. Toto jídlo je spojováno přímo s Madridem. Vzniklo podle všeho v době, kdy Evropu sužoval hladomor. Dlouhou dobu se bramborami krmila jen zvířata, ale hlad přinutil lidi jíst i brambory.

Bacalao v sobě skrývá sušenou tresku, která se podává s bramborami, cibulí, rajčaty a olivami. Treska se archivuje naložená v soli a tak před samotnou konzumací se musí nechat namáčet ve vodě, aby se chuť zjemnila. Kousky tresky se podávají s omáčkou pil-pil. Ta se dělá z olivového oleje, česneku a šťávy z ryb.

Tortilla de patatas nebo také Tortilla española je jídlo, na které jsou Španělé hrdí. Jedná se o omeletu tvořenou z brambor, vajec a cibule. Je poměrně tlustá, na druhou stranu její recept je velmi jednoduchý. Podává se jako studená i teplá. Někdy může být jídlo dochuceno česnekem, olivami, sýrem či zeleninou. Zpravidla však bývá složení jednoduché a prosté.

Fideuà je španělské jídlo, které je trochu podobné paelle. Stejně jako paella se připravuje ve velké hluboké pánvi, avšak jejím základem jsou nudle. Součástí jídla bývají mořské plody, jako chobotnice, krevety či raci. Do jídla patří i bílé rybí maso. Jídlo prý vymysleli na rybářské lodi. Kapitán lodi strašně miloval rýži a na nejmladšího člena posádky už nezbylo nikdy dost rýžového pokrmu arròs a banda. Aby i na nejmladšího člena posádky zbylo více jídla, tento pokrm připravil z těstovin, aby ho kapitán tolik nejedl.

Migas se dá s nadcházkou označit za španělskou verzi knedlíků s vejcem. Základem jídla jsou kousky chleba či tortilly, které se smaží s míchanými vejci, cibulí, sýrem a rajčaty. Pojem migas znamená strouhanka. Někdy bývá doplněný o zeleninu či uzeniny. Původem se jedná o jídlo podávané ke snídani, ale tuto specialitu si můžete dát v restauracích po celý den jako oběd i večeři.

Fabada asturiana nebo také jen fabada je fazolový guláš pocházející ze Španělska. Základem jídla jsou velké bílé fazole, které se dají naložit už den před přípravou této španělské speciality. Poté do tohoto jídla patří kousky sušené šunky, klobásy, slaniny i krvavé klobásy. Velmi podobný je fazolový pokrm olla podrida, do které se při přípravě přidávají i kousky čistého masa a zeleniny. To všechno se vaří dlouhé hodiny. Vzhledem k množství fazolí se příloha moc nedává nebo se přikusuje chleba.

Papas Arrucadas je jídlo typické pro ostrov Tenerife, který je součástí Kanárských ostrovů. Jídlo tvoří malé rané brambory, které se neloupou. Brambory se nechají se slupkou nejprve povařit v osolené vodě a poté se brambory lehce osmaží. Obvykle se podává s omáčkou mojo, která svou chuť získává díky česneku a chilli. Dříve se brambory nechávaly vařit přímo ve vodě z moře, ale dnes se polevilo na vodu z kohoutku.

Dezerty ze Španělska

Turrón je tradiční španělská cukrovinka, kterou známe u nás jako turecký med. Jejím základem je tak med, mandle a cukr. Poprvé ji zde připravili už v 15. století. V různých částech Španělska mají svou podobu pochoutky a nejčastěji si dávají turrón během vánočních svátků. Existuje měkká verze turron blando, ve které jsou mandle a ořechy mleté. Tato pochoutka poté připomíná nugát.

Se Španělskem je spojován i marcipán, který se zde od 14. století podával na stolech nejvyšších vrstev. Dokonce se věřilo i v jeho léčebné účinky. Základní cukrářskou hmotu tvoří drcené mandle a cukr. Kvalitu marcipánu určuje podíl mandlí. Ty nejlepší marcipány mají i přes polovinu mandlí. Panellet jsou malé kousky cukroví různých tvarů i složení. Základ tvoří právě marcipán a ten bývá pokryt například piniovými oříšky.

Churros je typické španělské pečivo, které se smaží v oleji. Vzniká tak, že se těsto protlačí skrze formu a nechá do oleje spadnout. Proto má svůj specifický protáhlý tvar. Obvykle bývá posypaný cukrem a při jezení se namáčí do tekuté čokolády.

Polvorón jsou tradiční sušenky typické pro Španělsko. Těsto tvoří mouka, cukr, mléko a ořechy jako třeba mandle. Pro bohatší chuť by neměla chybět ani skořice, ale někdy se doladí i o kokos či sezamová semínka. Polvorón se často připravuje jako vánoční cukroví, ale dát si ho můžete po celý rok. Zpravidla bývají dělány jako obyčejné upečené těsto posypané moučkovým cukrem. Existují ale i variace bez posypu s kousky ovoce či kakaem.

Napadlo vás někdy, že byste smažili mléko? Španělé ano a to nemluvíme o palačince. Leche frita je totiž smažené mléko. Nejprve se mléko smíchá s moukou a cukrem. Tyto ingredience se spojí do hmoty. Takto udělané těsto se naporcuje na kostky a smaží na tuku. Usmažené mléko se poté posype skořicí a cukrem.

Další španělské speciality

Tapas je známým španělským pojmem, který ale v sobě skrývá mnoho chutí. Jednoduše řečeno se jedná o jednohubky, na kterých může být snad všechno. Často se podávají jako předkrm, ale i jako samotný hlavní chod.

Pimientos de Padron je španělská specialita, se kterou se můžete setkat i na tapas. Mimo tapas své místo najdou na talíři vedle kousků masa. Jsou to smažené zelené papričky. Zpravidla jsou sladké, ale mohou se objevit pálivé kousky.

Jamón je španělské označení pro šunku. Tu Španělé připravují tak, že nasolí syrové maso a to poté nechají sušit v co nejpřirozenějších podmínkách. Nejznámější je asi iberská šunka (jamón ibérico). Tu je možné dělat pouze z masa iberského prasete a žádného jiného plemene. To musí míst dostatek prostoru k volnému pohybu a hlavní složkou čuníkova jídelníčku mají být žaludy. Podle podílu žaludů a jiné stravy se dokonce určuje i kvalita šunky podle přísné úřední klasifikace.

Španělské krokety jsou další pochoutkou oblíbenou mezi španělskými strávníky. Mají tvar válečků a uvnitř nenajdete jen bramborové těsto. Krokety získají totiž svou chuť díky šunce jamón, která se předsmaží s cibulkou. Toto jídlo pak hrdě nese název Croquetas de jamón. Dá se namáček do omáčky či podávat se salátem. Nebo oboje.

Nápoje

Sangria je chráněné označení pro populární alkoholický nápoj pocházející ze Španělska a Portugalska. Základem nápoje je červené víno, které se smíchá s ovocnou šťávou. Do nápoje ještě patří cukr nebo nějaké sladidlo a brandy. To celé se poté nechá odstát a vychladit. Sangria má sytě červenou barvu, která dala nápoji jméno. Sangre totiž ve španělštině znamená krev. Nápoj se podává vychlazený a s kousky ovoce. Dalším osvěžujícím vinným nápojem je Tinto de verano.

Granizado je další drink, který vás dokáže ochladit. Jedná se totiž o obdobu ledové tříště, kterou můžete najít běžně v pouličních stáncích. Tradičně bývá citrónová, neboť pěstování citrusů je pro touto zemi charakteristické. Velmi populární ale je v Latinské Americe, kde existují verze ochucené dokonce i čokoládou. Osvěžit může i studený mléčný nápoj s mandlemi známý jako horchata. Často bývá ještě dochucený skořicí.

Ke Španělsku patří i mnoho druhů vína, a to včetně šumivých. Poloha země je pro pěstování vína dobrá a díky slunnému klimatu jsou velmi silná. Trošku atypické je španělské dezertní víno Sherry. Vedlejším produktem jeho výroby je dokonce ještě španělská brandy.

Zaujali Vás pochoutky ze Španělska? Španělské speciality si můžete prohlédnout a třeba i zakoupit na ochutnání doma přes eshop Jamonarna.cz.