Jedinou dochovanou lodí ze 17. století na světě je švédská Vasa. Ta byla největší z flotily královského námořnictva, ale svůj osud by mohla závidět i Titaniku. Hned při první plavbě se hned po dvou kilometrech potopila a tak z postrachu protivníků zbyli oči pro pláč.

---

V 17. století v Evropě řádila třicetiletá válka. Švédský král Gustav Adolf se rozhodl postavit do boje na stranu protestantů. Do křížku se dostal i s Polskem a proti němu potřeboval silnou flotilu válečných lodí pro bitvy v Baltském moři.

Byť v té době měli ověřené plány, jak postavit válečnou loď na tuny zátěže, král se přál aby byla mnohem vetší. Měla se totiž stát vlajkovou lodí celkem dvacetičlenné flotily. Měla dvě paluby pro 64 děl, nosnost přibližně 1200 tun a kapacitu pro 145 námořníků a 300 vojáků. Na dno lodi byly dány kameny o celkové hmotnosti 120 tun, aby byla zachována stabilita lodi.

Takové závaží na dně lodi nestačilo. Když roku 1628 poprvé vyplula, první poryv větru zvládla. Při druhém se však naklonila tolik, že dělovými střílnami, které nešlo zavřít, natekla do lodi voda. Poté si to Vasa namířila ke dnu. Bohužel tehdy vzala sebou i minimálně 30 členů posádky, kteří zemřeli.

Vrak lodi byl roku 1961 vyzvednuta ze dna moře. Spolu s vrakem trupu bylo postupně vytaženo i množství sošek a dřevěných dílků této obří skládačky. Ty byli po dobu několik let sestavovány. K obnově lodi byl použit speciální vosk (polyetylen glykol), který prolezl dřevem a nahradil nasáklou vodu. Díky šetrné práci se dokázalo zachovat 95% lodi a jediná dochovaná loď ze 17. století dostala své vlastní muzeum. To se stalo oblíbeným cílem návštěvníků Stockholmu.