Zlín: Zajímavosti města spjaté s firmou Baťa

Město Zlín zatím nebudí mezi turisty takový zájem, což je obrovská škoda. Sice ve Zlíně nenajdete historické centrum plné křivolakých uliček s renesančními a gotickými domy. Ale najdete zde v Česku nezvyklí urbanistický celek, který byl ve své době na naše poměry nadčasový a dá se považovat za něco výjimečného. Dokonce za zázrak. Právě za éry Tomáše Bati a jeho rodiny se chod i vzhled města zcela změnil a ovlivnil ho na dlouhou dobu.

Zlín – bývalé Baťovi závody

Cesta k rozvoji významné obuvnické společnosti byla trnitá. Nejdříve totiž Tomáš, Antonín a Anna Baťovi chtěli začít podnikat v nedalekém Uherské Hradišti. Tam však nedostali povolení k živnosti. „Naštěstí“ se nenechali odradit a zkusili to znovu ve Zlíně, kde již oprávnění ke zpracovávání kůže a výrobě obuvi dostali a roku 1894 vznikla firma „Antonín Baťa“. Zpočátku bratři Baťovi posedávali u moku v hospůdce a Anna musela na budování společnosti dohlížet, ale časem se to změnilo.

Zlín – Baťovi závody v západu slunce

Vývoj firmy ovlivnila první světová válka. Už před válkou společnost „T & A Baťa“ získala první velkou zakázku od Rakousko-uherské armády na boty pro více jak 5 tisíc vojáků a časem dělali pro armádu 10 000 párů bot ročně. Za první světové války byli pro armádu významnými dodavateli.

V období první republiky se Baťa vypracoval na největšího světového výrobce obuvi. S růstem firmy rostl i Zlín. V letech 1921 až 1930 se počet Zlíňanů zvětšil ze 14 tisíc na 34 tisíc. V tomto období došlo ve Zlíně k stavebnímu boomu na kterém pracovali nejlepší architekti doby. Dokonce byl do Zlína pozván i architekt Le Corbusier.

Dobová reklama na firmu Baťa v Liberci

Přímo zde působil známý architekt Vladimír Karfík a nesmíme zapomenout také na Františka Lýdie Gahuru. Oba architekti navrhovali moderní funkcionalistické stavby ve Zlíně, ale taky stojí za krásnými obchodními domy stavěnými firmou po celé zemi. Mnoho těchto domů obuvi dodnes patří mezi nejelegantnější stavby měst a stojí třeba v Brně, Liberci, Praze či Kroměříži. Přímo ve Zlíně nestojí jenom za návrhy továren a domů pro dělníky, ale i za radnicí, nemocnicí, kinem, obchodním domem a snad vším významným co v té době vzniklo.

Zlín – kino, hotel Moskva a obchodní dům

V městě vzniklo mnoho staveb nesoucích označení „nej na východ od Frankfurtu“. Vznikl největší hotel, největší obchodní dům i největší kino. Až se považuje za zázrak, co vznikalo v relativně malém městě, když to tehdy neměly ani významné metropole. Samozřejmě vznikaly i čtvrtě unifikovaných baťovských domků a čtvrtě luxusních domů pro vedení firmy.

Zlín směrem k Tlusté hoře a dělnické domky

Město zasáhla událost roku 1932, kdy došlo k tragické nehodě. V nedalekých Otrokovicích Baťův letoun Junkers narazil v mlze do komínu Baťovi firmy a významný podnikatel i se synem zemřel. Firmy se ujal jeho bratr Jan Antonín Baťa, avšak tím slavná éra města rozhodně neskončila. Bratr pokračoval v díle Tomáše Bati dál, dokonce snad i vyšším tempem. Nechal třeba postavit druhou nejvyšší budovu Evropy.

Rozmach zastavila až druhá světová válka. Kvůli tomu se nedokázalo dodělat několik smělých plánů. Plánovaná byla dostavba centrálního zlínského náměstí Práce nebo železničního spojení Zlína s Prahou a se slovenskými Košicemi. Do Prahy se měla postavit i dálnice, pro kterou už byly postaveny mosty. Po válce a velkých politických změnách se Baťovy závody se přetransformovaly v národní podnik Svit. Rodina Baťů musela emigrovat do Kanady, a tak Československo navždy přišlo o významnou nadnárodní společnost. Stavební, populační i ekonomická expanze Zlína už nepřišla.

Zlín – Baťova pracovna ve výtahu

Zajímavosti

Po „zlaté éře“ ve Zlíně neprobíhala mimořádná stavební činnost, a tak si svůj ráz město uchovalo. Bývalé Baťovi závody i další stavby si našly svá nová uplatnění.

Baťův mrakodrap „jednadvacítka“ byl ve své době druhou nejvyšší budovou Evropy. „Jednadvacítka“ má 16 podlaží a dosahuje výšky 78 metrů. Stavbu postavila v letech 1936 až 1938 Zlínská stavební akciová společnost z Baťova koncernu a autorem návrhu je Vladimír Karfík. Zajímavostí a i takovou raritou je kancelář Jana Antonína Bati. Ta totiž byla umístěna do prostorného výtahu, a tak se mohl pan továrník jednoduše vézt. Návštěvníci se mohou tímto výtahem nechat vyvézt do 16. podlaží, kde je zastřešená terasa s výhledy na celé město. Budova je dnes sídlem krajského úřadu.

Zlínský mrakodrap jednadvacítka

14|15 Baťův institut je kulturní a vzdělávací centrum umístěné, jak název napovídá, v budovách 14 a 15 v areálu bývalých závodů Baťa. V jižní budově je Muzeum jihovýchodní Moravy, kde stojí za návštěvu expozice věnovaná obuvi a městu za éry obuvnické společnosti. K vidění je zde i Tatra zlínských cestovatelů Hanzelky a Zikmunda. Krajská galerie výtvarného umění je umístěná ve stejné budově jako muzeum a též stojí za návštěvu. V druhé budově je umístěna krajská knihovna a dnes již spíš symbolicky jsou obě budovy spojeny nákladním přepravníkem mezi střechami.

Expozice obuvi v Baťově institutu

Památník Tomáše Bati je budova připomínající osobnost Tomáše Bati. Stavbu navrhl architekt František Lýdie Gahura, a to roku 1933, pouhý jeden rok po jeho úmrtí. Dnes je budova považována za jednu z nejvýznamnějších ukázek funkcionalistické architektury. Uvnitř nečekejte žádné informační tabule ani vzpomínkové nápisy. Celá budova a její prvky mají symbolický charakter a připomínají některé z vlastností Tomáše Bati. Jediným exponátem je model letadla Junkers F 13, ve kterém došlo k tragické havárii. Za doby komunistů byla budova využívána jako dům umění.

Lesní hřbitov je místo, kde členové rodiny Baťů našli své poslední místo odpočinku. Lesní hřbitov je umístěn v klidném prostředí za městem. Součástí areálu je i starý židovský hřbitov. Nachází se zde i hrob filmového režiséra Karla Zemana.

Lesní hřbitov u Zlína

Ve Zlíně se nachází další zajímavosti, které už se slavnou obuvnickou společností nejsou tak spjaté. Přímo v centru, jen trochu ukrytý v parku, se nachází Zlínský zámek, který dnes slouží jako galerie. Za městem v areálu filmových ateliérů se nachází muzeum filmové tvorby a galerie komiksového kreslíře Káji Saudka. V nedaleké obci se nachází zoologická zahrada Zoologická zahrada Zlín. Součástí zahrady je i zámek Lešná.

Mnoho míst z tohoto článku i jak Zlín vypadá dnes si můžete pustit na tomto videu:

Štítky: Baťa, Česko, industriální památky, průmysl, průmyslové památky, První republika, továrna, Východní Morava, Zlín, Zlínsko, Zlínský kraj

0 0 hlasů

Article Rating

Posílat reakce na email

Upozornit na

nové a další komentáře nové odpovědi na můj komentář

Label

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

View all comments